Proč pěstovat ovoce a zeleninu na balkoně? - ukázka z knihy „Balkon k nakousnutí“ – Alex Mitchell

Váš balkon, jakkoli malý, je cenným ostrůvkem zeleně v betonové džungli města. Jeho hodnota však může být víc než jen estetická: když na něm kromě květin budete pěstovat i plodiny, vytvoříte tak oázu vhodnou pro relaxování a šikovný zdroj ingrediencí pro vaši kuchyň, ale zároveň také prospějete životnímu prostředí.

Vypadá to lépe

Na prázdný balkon – obvykle jen holý prostor z oceli a skla – je depresivní pohled. Je to zmarněná příležitost – ale zaplňte jej rostlinami a stvoříte živé místečko, které bude zjemňovat strohé městské linie a poskytne vám šanci zastavit se a nabrat dech.

Lépe to chutná

Zasaďte na balkoně ovoce a zeleninu a vychutnejte si je báječně čerstvé – jahody, sladkou mrkvičku, křupavé listy salátu. Vypěstujte si plodiny, které v obchodech obvykle nekoupíte, jako purpurový cukrový hrách nebo žlutá cherry rajčata. S minimálním úsilím se stanete soběstačnými, co se bylinek týká – už nikdy nebudete nechávat sáčky s petrželkou, koupené v supermarketu, zapomenuté a zkažené někde vzadu v mrazáku.

Zkrátíte cestu ovoce a zeleniny na svůj stůl

Vědět přesně, jak a kde byl vypěstován salát, který jíte, je uspokojující pocit, a což teprve když jej můžete sklízet jen pár metrů od vaší kuchyně. Když se stanete pěstitelem vlastní zeleniny a ovce, vždy budete vědět, jaká sezona právě je a jakým plodinám se daří v daném místě. Až ochutnáte zelené fazolky, které vám vyrostly na balkoně, už nikdy vás neuspokojí ty, jež dovezli do vašeho supermarketu.

Zahradničení ve výškách ochlazuje města…

Plochy vysoko nad zemí zachycují teplo a způsobují, že průměrná teplota ve velkých městech je o 3 ^oC vyšší než na venkově. S pokračujícím globálním oteplováním se dá očekávat, že teploty ve městech ještě porostou. Střechy, ale do určité míry i balkony osázené zelení chrání budovy před slunečním teplem – pohltí je až 20%. Dají se tak snížit náklady na drahou a energeticky velmi náročnou klimatizaci. V japonském městě Ósaka vyzkoušeli hydroponické pěstování (tzn. bez použití půdy, jen ve vodném roztoku s potřebnými živinami) sladkých brambor na střešní ploše kancelářské budovy; nejenže významně snížili zahřívání střechy slunečním teplem, ale zároveň i sklidili slušnou úrodu. Podobné zkušenosti mají v singapurské nemocnici Čangi, kde na střeše hydroponicky pěstují rajčata. Střecha se tak ochrání a úroda 200 kg rajčat ročně také příjemná. V zemích, kde je chladno, zelené střechy přinášejí opačný efekt: redukují tepelné ztráty. Teplo tolik neuniká střechou, a tak se snižují náklady na drahé vytápění.

…snižují nároky na městskou kanalizaci…

Pokaždé když ve městě prší, voda proudí do městského kanalizačního potrubí, kde se – v případě Londýna i New Yorku – mísí s odpadní vodou. Tento systém fungoval spolehlivě před lety, kdy byl vytvořen. V dnešní době, kvůli velkému množství silnic, budov, chodníků a parkovišť, do potrubí přichází mnohem více dešťové vody, protože ta se nemá kde bezpečně vstřebávat do půdy. I původně běžné zahrádky před domy jsou dnes vydlážděné, aby vznikla další parkovací místa. Tak se stává, že náhlý příval deště způsobí kolaps městské kanalizace, která nestačí směsici dešťové a splaškové vody pohltit.

Osázením balkonu či střechy vytvoříte houbu, která má schopnost nasáknout dešťovou vodu – alespoň na určitou dobu, než začne stékat do kanalizace. Ovšem i malé, třeba jen dvacetiminutové zpoždění může znamenat rozdíl mezi fungující, či naopak zahlcenou městskou kanalizací, a tak může být významný i váš malý příspěvek v podobě zeleného balkon. A zachytáváním dešťové vody do sudů, aby bylo čím zalévat, uděláte ještě další nápomocný krok.

…a redukuje znečišťování vzduchu i hladinu hluku

Rostliny na střechách a balkonech zlepšují kvalitu vzduchu, jelikož absorbují emise oxidu uhličitého a uvolňují kyslík. Zelené porosty také pohlcují hlukové znečištění ve městech – ať už způsobené letadly nebo dopravním ruchem na ulicích.