Jak živočišná, tak rostlinná hnojiva se mohou rozdělat ve vodě a rostliny jimi zalévat. Kapalná hnojiva se používají vždy, když se má dosáhnout mocného přírůstku. Například rostliny, které potřebují hodně výživy, jako košťáloviny a rajčata, mohou takové rychle působící hnojení potřebovat během vegetačního růstu. Obecně vzato, je hnojůvka bohatá na dusík a draslík. Musí se s ní ale zacházet opatrně, aby se rostliny nepopálily nebo aby zbytečně bujně nerostly. Naředěním vodou se připraví mírnější hnojůvkové roztoky.

Hnojůvka z kopřiv

Nejznámější výtažek z rostlin, který si každý biozahrádkář může snadno připravit sám, je hnojůvka z kopřiv. Používají se k tomu čerstvé rostliny, které se mohou odřezávat od jara do léta. Plodné kopřivy se semeny se už nehodí.

Malá množství hnojůvky, například pro hnojení rostlin na balkonech, se mohou vyrobit i z usušených kopřiv.

Na výrobu tekutých hnojiv je zapotřebí pokud možno ne moc malý plastový sud. Může to být taky kameninový hrnec. Kovové nádoby se nehodí, protože během fermentace mohou probíhat nežádoucí chemické reakce mezi kovem a roztokem. Nádoba by se měla překrýt dřevěným nebo drátěným roštem, aby do ní nemohli spadnout ptáci nebo jiní drobní živočichové. Otvory ale musí být tak velké, aby mohl vzduch dostatečně cirkulovat.

Při přípravě hnojůvky se dostatečné množství kopřiv nejdříve nakrájí na malé kousky a pak se vloží do nádoby, která se poté naplní vodou. Ideální by byla dešťová vody, kde však není k dispozici, je dobré použít alespoň odstátou vodu, která se nějakou dobu ohřívala na slunci. Neplňte nádobu až po okraj, tekutina by měla zůstat alespoň na šířku dlaně pod okrajem, neboť během fermentace bude hnojůvka pěnit a nádoba by přetekla. Na slunečném místě probíhá celý proces rychleji. Alespoň jednou denně musíte hnojůvku důkladně promíchat, aby se obsah nádoby prokysličil.

Hnojůvka vždycky nepříjemně zapáchá. Hrst kamenné moučky, anebo trochu výtažku z květů kozlíku, může tyto doprovodné jevy zmírnit. Někteří specialisté balí nasekanou zelenou hmotu do porézního pytle před tím, než jí ponoří do nádoby. Dělají to proto, aby rozložená hmota později neucpávala konev při zalévání. Před použitím ale můžete roztok pečlivě přecedit. To je však nutné jen tehdy, když chcete kopřivovou hnojůvkou pokropit listy. většinou se hnojůvka lije silným proudem přímo ke kořenům rostlin. Pak zetlelé zbytky vůbec nevadí.

V každém případě se musí hnojůvka před použitím naředit vodou. V normálním případě se ředí v poměru 1/10. Pokud jste v malé nádobě získali obzvláště silný extrakt, zřeďte ho raději v poměru 1/20. také pro citlivé rostliny používejte raději slabší roztoky.

Hnojůvka je připravena k použití, jakmile ztmavla a už nepění. Podle počasí je to po 1,5 až 3 týdnech. Pak můžete nádobu zakrýt. Hnojůvka vydrží až do konce vegetační sezony. Na podzim můžete nepoužité zbytky vylít na kompost. Na jaře příštího roku je čas připravit novou hnojůvku. Kopřivy poskytují ideální tekuté hnojivo pro biozahrádku. Působí léčivě, podporuje růst a tvorbu chlorofylu. Půdu, která byla pohnojena kopřivovou hnojůvkou, vyhledávají žížaly. Většina rostlin v okrasné, zeleninové a ovocné zahradě může být vyživována tímto cenným, zdravým rostlinným extraktem. Toto na dusík bohaté hnojivo nesnášejí pouze fazole, hrách, cibule a česnek. Kromě kopřiv mohou být použity i některé jiné rostliny.

Jiné hnojůvky

Kostival lékařský nebo kostival drsný (Symphytum officinale, S. asperum) jsou léčivé byliny, obsahující velké množství bílkovin. Můžete je v zahradě vysázet a několikrát za léto sklidit. Velké listy poskytují bohatý materiál pro hnojůvku. Kostival drsný hromadí dusík a draslík. Podle zkušeností úspěšných biozahrádkářů svědčí tato hnojůvka obzvláště rajčatům. Listy kostivalu mohou být také promíchány s kopřivami. Namíchané byliny mohou být naloženy do vody současně.

Směs bylin, jako kokoška, přeslička, heřmánek, pampeliška s přídavkem mnohých jiných aromatických rostlin, jako je máta, pažitka, yzop a majoránka, se hodí pro přípravu „kořenné“ hnojůvky. Biozahrádkář, který pozoruje přírodu, může při sestavování těchto rostlinných hnojůvek experimentovat. Listy mohou být různě míchány mezi sebou, s kopřivami a s kostivalem. Také vratič, kapradiny, cibule a česnek se hodí jako přídavky pro tekutá hnojiva. Určitě existují ještě další dosud neobjevené možnosti.

Do hnojůvky může být namícháno menší množství hnojiva živočišného původ, např. slepičí trus, moučka z rohoviny, krve nebo kostí nebo kompostový startér, stejně jako lopata zralého kompostu.

Výtažek z kompostu je tekuté hnojivo, které získáme z kompostu bez jakýchkoli dalších přídavků. Vědro plné vyzrálého kompostu se nasype do sudu a přelije 10 litry vody. Vše se řádně promíchá a nechá se usadit. Výtažek z kompostu obsahující živiny se může použít jako mírné hnojivo přímo na list.